Konzervační (parabeny apod.) a vonné látky (parfemace)
patří k látkám v kosmetice nejčastěji používaným. Jsou ale zároveň nejčastějšími spouštěči alergií. Alergie v lidském těle vzniká tehdy, vyhodnotí-li organismus přítomnost látek, které mu nejsou vlastní. Aby bylo možné dosáhnout té nejlepší možné snášenlivosti pro co nejvíce osob, je zřejmé, že nejčastější spouštěče alergií musí být z kosmetiky vyloučeny. To však klade velké nároky na výzkum, aby kosmetika bez parfemačních látek voněla neutrálně nebo dobře a aby byla u přípravků bez konzervačních prostředků zachována jejich trvanlivost.
Látky živočišného původu
nemají podle našich výzkumů žádnou výhodu oproti látkám rostlinného původu. Můžeme se jich tedy velmi snadno vzdát především proto, že některé výhodné látky živočišného původu lze vyrobit i biotechnologicky (synteticky) – např. kyselinu hyaluronovou, nebo z rostlinných surovin - cetylpalmitát místo vorvaňoviny. Výhodou je zejména jejich čistota, protože látky živočišného původu mohou obsahovat škodliviny jako například růstové hormony. V neposlední řadě se snažíme ukázat respekt ke zvířatům, která vnímáme jako součást našeho světa, nikoli jako zdroj.
Minerální oleje
jsou v porovnání s kvalitními rostlinnými oleji relativně lacinější surovinou, avšak největším problémem minerálních olejů je to, že zejména ve vyšších koncentracích vytváří na pokožce nepropustný film (tzv. okluzivní efekt). Mohou tak potlačit lipidovou bariéru pokožky, což může po vysazení přípravku vést ke ztrátě vlhkosti pokožky, a to má za následek suchou, popraskanou a šupinatou pokožku.
Přebytečná balení
nepoužíváme, protože věříme, že zodpovědnost vůči životnímu prostředí bychom měli projevovat nejen při výrobě produktů, ale i při jejich následném balení.
Časté vyvolávače alergií
jsme již zmínili, ale alergickou reakci může v zásadě vyvolat každá látka, kterou organismus identi kuje jako tělu cizí. První fáze alergie pokožky (tzv. zcitlivění) většinou nelze poznat. Výrobek s takovými látkami můžeme tak používat dny, týdny, měsíce nebo i celá léta, než je alergie patrná. Pro laiky může být tento jev překvapivý, pro odborníky na alergie to však není nic neobyčejného. Je důležité si uvědomit, že čím více je látka pro imunitní systém těla cizí, tím pravděpodobnější je taková obranná reakce. Naopak, čím více jsou ve Vámi používaných produktech zastoupeny látky tělu vlastní, tím méně pravděpodobná je tato reakce.
Obohacení kyslíkem
se v současných kosmetických produktech stále využívá. Nezáleží však na co největším množství kyslíku, nýbrž na jeho správné koncentraci, která je ale již v pokožce zajištěna prostřednictvím krve. Přemíra kyslíku v organismu může být toxická pro buněčné enzymy, tudíž může dojít k poškození buněk a jejich funkcí. Pokud bychom připustili, že krémy dokáží dostat do pokožky další kyslík, je pravděpodobné, že by mohlo dojít k jejímu poškození. Dosud k tomu nedošlo, lze tedy dle našeho názoru říci, že s těmito druhy produktů nemůže být spojováno žádné významné zásobení kyslíkem.
